Mezi rostliny vhodné pro cílené pěstování biomasy patří například technické konopí, vrby a nebo právě japonské topoly. Poslední 2 jmenované nabízí pěstitelům celou řadu výhod. Pokud nepatříte zrovna mezi zemědělce a japonský topol Vás zajímá, jako čistě investiční nástroj, tak byste měli pozorně číst. Zda se rozhodnete do japonského topolu následně investovat je již čistě na Vás.

Hlavní důvody proč investovat do japonského topolu.

• nízké pořizovací náklady
• vysoká výtěžnost
• vysoká výhřevnost dřeva
• možnost prodat dřevo na několik způsobů použití
• možnost pěstování pro svou vlastní potřebu
• jednoduchá péče o topoly
• jakmile strom pokácíte opět znovu doroste a celý postup můžete opakovat i 5x

Výnosnost půdy a topolů

Jeden hektar je možné osázet 8 – 10 000 japonskými topoly. Z jednoho hektaru jsme schopni získat 10 tun sušiny. Důležité je však již dopředu vědět zda s rozhodneme dřevo použít na sušinu, kulatinu, palivové dříví etc. Více se o výkupních cenách dřeva dozvíte zde. Pokud si vše správně propočtete zjistíte, že dřevo japonského topolu je velice zajímavou komoditou, která je schopná nabídnout během krátké doby velice zajímavé zhodnocení. Pokud to s topoly začínáte myslet vážně – zjistěte, že ani příprava pole pro výsadbu a následná péče o japonské topoly je hračka. Pokud se rozhodnete pro investici do japonského topolu – čeká Vás vysoký výnos a návratnost za 5 let.

Výše výnosu je závislá na následujících faktorech: objemu sklizeného dřeva, způsobu využití dřeva (palivové, biomasa, kulatina), lokalita, kde dřevo pěstujete, zákazník a jeho lokalita, kam dřevo plánujete prodat (ČR – Severní Čechy, Jihomoravský kraj; Rakousko, Německo)

Pokud se Vám business plán na japonské topoly zamlouvá Využijte naší včasné objednávky řízků a prýtů. Loni jsme vyprodali veškeré sazenice v polovině sezóny a nebyli jsme schopni uspokojit veškeré požadavky našich zákazníků.

Srovnání nákladů na vytápění rodinného domu pomocí několika druhů energií

Výtěžnost Japonského topolu

Důležité je si již při setbě uvědomit na co dřevo plánujeme využít.

Roční výtěžnost energetických plodin

Porovnání spalného tepla

Výhřevnost nejrozšířenějších dřevin

Vliv vlhkosti na výhřevnost

Dřevo:

Dřevo japonského topolu má daleko vyšší výhřevnost než například hnědé uhlí. Sklizeň se doporučuje po 5 letech. Japonský topol v té době dosahuje výšky 13 metrů a jeho kmeny mají průměr okolo 18-25 cm. Výtěžnost z 1h je okolo 300 – 500 m3, dle polohy, kde jste se rozhodli stromy pěstovat.

Průmysl – vnitřní obklady, soustružené výrobky,

Osobní využití – 0,5 hektaru lze využít pro vytopení rodinného domu po celou jednu topnou sezónu.

Štěpka:

Pokud se rozhodnete pěstovat japonský topol na dřevní štěpku (biomasu) pohybuje se doba obmýtí okolo 3-4 let. z 1 hektaru lze získat okolo 70-100 tun štěpky s vlhkostí pohybující se okolo 53%.
Průmysl – Papírenský průmysl, díky vysokému výkupu dřeva pro energetické účely je nedostatek štěpky na výrobu papíru. Můžete tedy využít situace a uzavřít kontakty s papírnami.

Sadba řízků japonského topolu

Před vysázením je ideální namočit řízky do vlažné vody po dobu 24-48 hodin, aby nasály vláhu. Důležité je si vykolíkovat správně pozemek a rozestupy, jak budeme topoly sázet. Rozestupy mezi řádky se doporučují 2 metry, aby topoly měly zajištěn dostatečný přísun slunečních paprsků. Jednotlivé řízky sázíme od sebe ve vzdálenosti 60 centimetrů.

Řízky by měly být dlouhé okolo 20 cm. do zaplevelených oblastí je lepší použít delší řízky

Řízky je ideální sázet mírně našikmo, tak aby nad povrch koukalo pouze horní očko. Řízek by měl být zhruba ze 2/3 pod zemí a nad zemí by neměl být více než 5 centimetrů. Práci usnadní pokud si uděláte jednoduchým sazečem díru a do ní vložíte řízek.

Odplevelovat doporučujeme 3x ročně.

Skladování před výsadbou

Je důležité aby skladování před výsadbou splňovalo následující podmínky

• Krátkodobé skladování (1 – 2 měsíce) v teplotě 2 – 4 °C.
• Dlouhodobé skladování (5 – 7 měsíců) v teplotě mírně pod nulou až -4 °C. Ideální jsou místnosti s dostatečnou vlhkostí, aby se Vám prýty nevysušili mrazem

Další práce s topoly po výsadbě již není, jediné co je důležité si v prvních letech pohlídat je stříhání trav a plevelů v jejich okolí.

Připravili jsme si pro Vás srovnání výhřevnosti jednotlivých energetických rostlin.

Finanční náročnost vytápění rodinného domu podle druhu paliva

Technologie používané ke zpracování Biomasy

Přehled energetických plodin vhodných pro pěstování v ČR

Výhřevnost a výnos a vlhkost

Důležité termíny

označení kubík většinou znamená plm.

Přepočty mezi jednotlivými hodnotami

Přepočty mezi jednotkami objemu dřevní hmoty

Přehled výhřevnosti Biomasy

Výheřevnost ostatních druhů paliva

Ceny se pro Vás budeme snažit aktualizovat průběžně, pokud však najdete na stránkách konkrétního zpracovatele jinou cenu, tak vycházejte při svých kalkulacích z ní.

Dřevní štěpka

Na 1m3 potřebujete v šestém roce cca 13 stromů. Z 1ha( /v šestém roce) se vytěží 240 až 300 tun dřevní hmoty. Strom v této době má hmotnost přibližně 30až 35 kg.

Pro maximální výnos Vaší investice je dobré vysazovat topoly v blízkosti vodních toků a ploch. Japonský topol stejně tak, jako bříza pomáhá vysušovat půdu v okolí a přižije dokonce i dvouměsíční úplné zatopení.

Jedinou nevýhodou japonského topolu je, že je náchylnější než ostatní rostliny na herbicidy, proto se tedy vyvarujte chemickému postřiku a raději si zvolte některou z následujícíh technik péče o topoly.

• Mulčování – na likvidaci plevelů můžete použít různou mulčovací techniku
• Diskování – diskontování i kultivátorování patří také mezi osvědčené nástroje, nejen že se zbavíte plevelu, ale urychlíte i vstřebávání vody
• Sekání -  většina pěstitelů využívá právě tuto metodu pro péči o japonské topoly. důležité je při setbě dodržovat správné rozestupy, které Vám umožní snadné projetí sekačky. Pro větší rozlohy plantáží je však lepší již použít traktor.
• Chemická likvidace – jak jsme napsali výše chemická likvidace se nedoporučuje, ale pokud se rozhodnete pro tento postup, můžete využít herbicidní přípravek Stomm – jež se aplikuje ihned po vysázení topolu, než vyraší první očka. Stomm takto zbrzdí růst plevele a topolům dá i dvou měsíční náskok. Dalším přípravkem je Fusilaide, který likviduje trávu a pýr.
• Ochrana geotextílií / netkanou textílií – Pokud máte menší energetickou plantáž a zvolili jste ruční setbu použijte i ochranu topolů netkanou textílií. Stačí Vám čtverečky 20×20 a ty vám zajistí, že v okolí topolu neporoste žádný plevel a cca za 2 roky se normálně rozloží a japonské topoly již nic neohrozí.

Péče o japonský topol v zimě

Japonské topoly není na zimu nutné chránit proti okusu zvěře, protože jsou smolnaté a zvěři nechutnají. Ušetříte tak tedy další náklady za přípravky.

Příprava půdy na výsadbu

Důležité je pole na podzim pořádně připravit, zvláště pokud plánujete použít pro sedbu louku. Trávu můžete postříkat přípravkem proti plevelu Roundup  a tak za 14 dní zorat a zrotavátorovat. Nebo pokud plánujete použít i netkanou textílii pro setbu, stačí trávu pořádně zorat, nechat zmrznout přes zimu, tráva uhnije a následně ji na jaře před setbou zrotavátorovat.  Půda přes zimu slehne a většina plevelu uhyne a v březnu již můžete začít sázet řízky japonského topolu. Ideální je začít sázet řízky ihned, jakmile se na pole bude dát vstoupit, abychom využili ještě půdní vlhkost pro lepší uchycení řízků. Japonské topoly mají rády vlhkost a dostatečný přísun světla. Ideální je proto pěstovat topoly ve vlhčích oblastech, avšak bažinaté oblasti nejsou také zcela ideální. Dříve se topoly používaly pro vysušování podmáčené půdy. Co se však týká půdní vlhkosti nemusíte si dělat starosti, protože známe spoustu pěstitelů, kteří pěstují topoly i v místech, kde nemají po celý den světlo a jsou v místech srážkových stínů a přesto dosahují vynikajících přírůstků.

Během prvního roku můžete očekávat výškový přírůstek japonského topolu 3 – 4,6 metru. Přečtě te si i naše další články zabývající se investicí do japonského topolu, nebo systému setby, abyste dosáhli maximálního výnosu.

Sklizeň japonského topolu je ideální provádět v zimních měsících, kdy dřevo obsahuje nejméně vody a jeho výkupní cena je nejvyšší (vlhkost dřeviny je okolo 50%).

Pro dosažení vlhkosti okolo 30%  stačí dřevo sušit 6-8 měsíců – je jedno zda sušíte v přístřešku, nebo bez. Pokud jste se dřevo rozhodli využít pro vlastní potřebu – tak je ideální takto sušené dřevo následně rozštípat a nechat dosušit na následující topnou sezónu.

Hmyz

Připravili jsme pro Vás seznam hmyzu, kteří mohou napadnout topoly – avšak jejich výskyt není nikterak častý a závisí na klimatických podmínkách.

• Hálčivec topolový
• Pěnodějka vrbová
• Mšice vlnatá
• Listožravý hmyz
• Dřepčíci
• Mandelinka topolová
• Harmandia cavernosa
• Klíněnkabekyně velkohlavá
• Nosatcovití
• Zobonoska topolová
• Hmyz, který poškozuje kmeny a větve
  
• drvopleň hrušňový (Zeuzera pyrina
• Tesaříkovití
• Kozlíček osikový (Saperda populnea)
• Nosatcovití
• Krytonosec olšový (Cryptorhynchus lapathi)
• Nesytka ovádová (Paranthrene tabaniformis)
• Nesytka sršňová (Sesia apiformis)
• Obaleč (Gypsonoma aceriana)

Ochrana

Připravili jsme pro Vás seznam jednotlivých insekticidů, které můžete použít k likvidaci nepohodlných škůdců. Jedná se o příprvky, které jsou běžně používané k likvidaci škůdců na jednotlivých plantážích. Vždy si však pořádně přečtěte instrukce na použití.

• Karate – aplikace se provádí jednou za vegetační období
• DECIS
• Mospilan – hubí především mandelinky topolové a bramborové, což jsou největší škůdci.

Divoká zvěř

Ze zkušeností, které sdílíme i s ostatními pěstiteli se s okusem od divoké zvěře prakticky nesetkáváme, vše však záleží na lokalitě a ostatní výživnosti půdy. Pouze občas se můžeme se setkat s výtluky od srnců, nebo že zajíci ožerou část listů. Divoká prasata přímo topoly nejedí, ale mohou rozrýpat půdu při hledání larev a tím plantáž poničit.

Nemoci japonského topolu

Virózy

Viróza se projevu mozaikovitou strukturou žlutými tečkami nebo kruhy na listech. Viróza působí na metabolismus rostliny nemusí však omezovat její růst. Viróza se dále množí řízkováním.

Houbovité choroby listů

• Rzi rodu Melampsora – oranžové kapičky, které mohou koncem léta pokrýt celou plochu listů
• Listová skvrnitost – 2-3 mm hnědé skrvny
• Listová skvrnitost a odumírání konců letorostů – napadá rašící listy topolu a ty odumírají

Houbovité choroby kůry

• Dotichíza – nejzávažnější, vodnaté zmavnují kůry, šíření způsobují odumřelé dřeviny (nejčastěji jaro a podzim)

Bakteriózy

• Korová nekróza – podlouhlé praskliny na kmenu a větvích, s uzly okolo
• Nádorovitost a uzlovitost – veliké nádory na kmenu a větvích, potlačit postřiky
• Odlupčitost kůry

Dřevokazné houby

• Václavka obecná žlutoprstenná
• Ohňovec obecný
• Šupinovka zhoubná
• Sírovec žlutooranžový

Ochrana

• Dithane
• Kuprikol